Nechci, nechci, nechci už být na první pozici ve vyhledávači. Žádné SEO jsem si neobjednal ani sám tak neučinil a přesto. Nechci být první. Je to k vzteku, ale nic s tím neudělám. Jsem první a všichni, kdo zadají často hledanou frázi ?klientské centrum UPC?, moji stránku na první pozici vidí. Někteří jen klikají, jiní píšou a stěžují si a nadávají, a ani někdy netuší, že žádné klientské centrum tady vlastně není. Prosííím, já už nechci být první?
 Virtuální meteorologická stanice MeteoStation v nové verzi 18.5.1Takřka po roce se vracíme k aplikaci MeteoStation, která doznala mnohých změn, nových funkcí a vylepšení a stala se tak dokonalou náhradou za oficiální a nepříliš povedenou aplikaci NetAtmo. MeteoStation je plnohodnotná UWP tedy univerzální aplikací pro systém Windows 10 a na rozdíl od té oficiální umožňuje sledovat i jiné stanice - ne jen tu vlastní. MeteoStation 17.5.1 - ještě lepší meteostanice pro Windows 10Tato verze přichází s lehce pozměněným grafickým zpracováním a ovládáním. Vylepšeno bylo také škálování, pozorovatelné zejména na větších displejích. Odstraněna také byla chyba zobrazování grafů při běhu na nejnovější verzi OS Windows 10 tzv. Creators Update. Meteoservis 3.3 pro Windows jako daily wallpaper changerDaily wallpaper changer nebo chcete-li každodenní měnič obrázků na zamykací obrazovce. Myslím, že to první zní o něco lépe. Každopádně kolem zamykací obrazovky a nového režimu, umožňujícího zobrazit pouze obrázek bez informací o počasí, se točí nejnovější verze aplikace Meteoservis.To, že téměř každý pořádný programátor se záhy, vlivem své profesionální činnosti, deformuje na striktně uvažující a konající mašinu, berte jako fakt. Stejně jako to, že o programátorech či jiných IT pracovnících kolují světem různé anekdoty, kterým málokdy rozumí ti „nezasvěcení“ obyčejní smtelníci; a pokud rozumí, málokdy se jim zasmějí. Paní v masně tak programátora například pozná podle toho, že když kupuje kilo masa, tak se diví, že nedostal 1024 gramů. Podle střediska empirických výzkumů, společnosti STEM, je každoroční aprílové žertování, a s tím spojené vtípky, nejoblíbenější ve věkové kategorii 70 až 99 let. Můžeme se jen domnívat proč tomu tak je, ale průzkum vedený touto společností to jednoznačně dokazuje, aniž by přitom zkoumal samotné důvody. Dobrý den, dovolali jste se do klientského centra společnosti UPC. Pro přiblblé informace o doporučovaném restartu modemu stiskněte jedničku. Chcete-li nezávazně pokecat s našim arogantním technikem, stiskněte dvojku. Máte-li jakýkoliv jiný problém s funkčností služeb UPC, prosím zavěste. Zase parodie, ano, přiznávám. Nicméně můj druhý zážitek s pracovníky technické podpory pro UPC Internet je spíše tragédií a nic jiného než humorné pojetí si nezaslouží. Tradici vyvěšování tibetské vlajky zavedl na Praze 6 její tehdejší starosta Pavel Bém ještě v době, kdy by ho ani nenapadlo, že by do těch končin někdy jel a lezl na nějakou horu. My jsme se s pouhým vyvěšením nespokojili a přešli jsme k tvrdší formě nátlaku. Po divadle okolo zvolení staronového prezidenta by se někdo mohl ptát, co nám ta demokracie vlastně přinesla? No, podívejme se třeba na možnosti cestování. Dříve jste mohli, když jste měli štěstí, jet maximálně do Jugošky. A dnes? Ten výběr. Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko, Černá Hora, Makedonie, Kosovo, Bosna a Hercegovina … Připadám si jako skartovačka. Trhám papírové listy na kusy. Spíš na kousky, na písmenka. Staré záznamy zničíš, to jo, jen ty blbé pocity z hlavy tak rychle nevyženeš. Venku úžasně svítí slunce – a nic. V dávných dobách žil v Hrusicích jeden kocour, jmenoval se Mikeš a nosil parádní botky … No ale, kdo by pohádky o Mikešovi neznal, taková klasika. Dnes bych vám rád představil jednu z jeho příhod s občany snědší pleti, která pochází z jedné starší, dost dávno vydané knížky pohádek. Je to knížka z doby, kdy pravda ještě nebyla nazývána rasismem a kdy nebylo trestné děti pravdivě varovat před nástrahami světa. No vida, zdá se, že to jde i bez Internetu, s jehož pomocí dnes skoro každý sepisuje nějaký ten blog či jen snůšku hovadin. Mít blog je dneska totiž v módě. Každý chce mít nějaké to své wéwéwé, kde by mohl veřejnosti prezentovat své názory, ne? I proto mě hned na první pohled upoutal způsob, jakým lze mít, říkeme tomu blog, nebo spíše tablog, i bez Internetu. Prostě přístupný kdykoliv, bydlíte-li v rozumné vzdálenosti, nezávislý na výpadcích elektrické energie … Vykřikuju radostně při pohledu na hororové fotky v mejlu. Dostala jsem totiž obrázky dvou typů žen. Cvičící – deformovanou postavu kulturistky, holka to trochu asi přepískla s tím cvičením, není skoro poznat, jestli je to baba nebo chlap a Kostlivku-anorektičku – na níž je rozeznatelná aspoň namalovaná ženská tvář, ale jinak teda, obě fuj, fuj, fuj… |
||
|
Copyright © 2024 SoftImage Magazín - All Rights Reserved Powered by WordPress & Atahualpa |
||
Poslední komentáře
No comments.