Je nám líto. Všichni naši operátoři se věnují zákazníkům, kteří se dovolali před vámi. Prosím vyčkejte … jste 53. v pořadí… vyčkejte, jste 49. v pořadí … jste 45. v pořadí. No a než na mě dojde řada, tak vám alespoň přiblížím, co že se to vlastně s mým UPC Classic (8/1 Mb/s) připojením k Internetu, který jsem pořídil relativně nedávno, a se kterým jsem jinak velmi spokojen, vlastně stalo.

Hodno dodat, že s připojením k Intenetu od UPC jsem neměl dosud sebemenší problémy ani výhrady. Teda až na dvě vyjímky. První, malý výpadek, nastal asi po měsíci používání, ale jelikož k němu došlo během pořádné bouřky a výpadku elektřiny, dalo se to tím omluvit. Pak už zase vše šlapalo, UPC nám později zrušilo datové limity, rychlost byla konstantně dobrá, prostě nebylo na co nadávat, spíš naopak. Druhý výpadek přišel znenadání v pondělí dopoledne, shodou okolností opět za nepříznivých podmínek, tedy během povodňové situace na blízké řece Opavě, začátkem září 2007.
… vyčkejte, prosím, jste 36. v pořadí …

Akorát jsem stihnul publikovat nový článek o dlouhodobých předpovědích počasí, odskočil jsem si na kafčo a jedno cigáro, a když jsem se vrátil ke kompjůtru, Internet už nefungoval. Bystrým zrakem jsem přehlédl všechny LEDky u modemu, routeru a VoIP adaptéru, ale vše blikalo a svítilo jak má. Kabelový modem svítil zcela korektně a také výpis z konfiguračního rozhraní žádný problém nenaznačoval, IP adresa byla korektně přidělena (DHCP), ale „ven“, tedy do Internetu, jsem se prostě nedostal, i když pro to nebyl žádný zřejmý důvod. A tak jsem čekal. Hodinu, dvě, tři … … vyčkejte, prosím, jste 25. v pořadí …

Ani kolem oběda žádná změna nenastala a tak jsem se rozhodl zavolat na dohledové centrum. Po vytočení čísla a zjištění, že jsem 47. v pořadí jsem zavěsil. Na druhý pokus jsem byl dokonce 49. v pořadí a po další chvíli, kdy jsem si naivně myslel, že počet volajících před mnou klesne, jsem zavolal zase. Tentokrát jsem byl už 53. v pořadí, ale vážnost situace velela: vydrž! A tak jsem držel a počet stejně postižených bláznů, kteří se dovolali přede mnou, pomalu klesal. Mezitím jsem, pro jistotu, vyzkoušel připojení přímo přes modem, pomocí notebooku, který jsem teď připojil přímo ke kabelovému modemu, abych vyloučil závadu na routeru či jiný případný problém u mně doma. Ale jak jsem předpokládal, nic.
… vyčkejte, prosím, jste 16. v pořadí …

Tak nějak jsem tušil, že problém bude někde jinde, někde v zakoutích routerů a drátů v UPC. Ostatně podobný problém jsem zažil hned první den, kdy technici Internet u mne doma zapojovali. Tehdy se modem se sice chytnul, ale ven (na Internet) se dostat nedalo. Dalších pár minut laborování a testů co nikam nevedly. Pak říkám: no je vidět, tady na tom logu modemu, že gateway (brána) je správně přiřazená a IP adresy a DNS servery taky, takže problém bude spíše někde dál. Tak kluci vzali mobil a zavolali na dohledové centrum svým kolegům aby se dozvěděli, že registrační systém MAC adres koncových zařízení je mimo provoz a že musí restarovat jakýsi systém Kraken. A dneska to byl problém velice podobný.
… vyčkejte, prosím, jste 4. v pořadí, za chvíli budete spojeni s operátorem.

Konečně, po 16. minutách čekání se ve sluchátku ozvalo vyzvánění a vzápětí ženský hlas: dobrý den, jak vám mohu pomoci? Tak jsem té paní všechno pomalu povyprávěl, že DHCP funguje, DNS i IP adresy jsou přiděleny, na modem se do-pinkám,ale ven prostě nemohu atd. Bohužel mé vyprávění zřejmě obsahovalo příliš mnoho anglických slov a nepochopitelných termínů, a tak mě paní začala přepojovat přímo na techniky, že prý si s nima určitě budu víc rozumět. Telefon se opět odmlčel a krásná hudba v pozadí mě další tři minuty hřála u srdce. Pak se ozval pan technik, kterému jsem vše, a ještě více podrobně, povyprávěl a informoval jej o všech testech, které jsem dosud (bezvýsledně) provedl. Pak se mě zeptal na obligátní věci jako je verze OS a jestli mám počítač před sebou. A pak začal. Teď zmáčkněte tu klávesu, hned vedle klávesy Ctrl a … STOP, stop, zastavil jsem jej. Prosím, celkem se v problematice vyznám, řekněte mi prosím, co potřebujete. Jestli mě hodláte navigovat do ovládacích panelů po jednotlivých klávesách, budeme tady ještě zítra.

Chápu sice, že tito pracovníci přicházejí vesměs do styku s lidmi, kteří moc páru o tom kde a jak spustit DOS konzoli apod. nemají (sám jsem po dva roku v support oddělení pracoval), ale z našeho předchozího rozhovoru muselo být zřejmé, že napsat do komand-lajnu IPCONFIG zvládnu. Ale dál. Když jsem mu řekl, že stolní počítač není napojen přímo na modem znejistěl, ale nakonec jsem se pomocí notebooku (jako předtím) připojil přímo k modemu aby byl klid. On pak udělal pár testů a pořád nic, restartoval mi na dálku modem a pořád nic. Pak vykřikl: vždyť vy tam teď máte notebook a ten má jinou MAC adresu! Nemá, řekl jsem, je stejná jako měl předtím ten router, který ji má naklonovanou (změněnou). A byl zase v koncích. A já neprozřetelně vyhlásil: moment zkusím na chvíli úplně vypnout Kerio firewall. No proboha, zařval, ten firewall, ten už ani nezapínejte!

Od té chvíle jsem začal být poněkud nasraný. Jednak pán technik už nevěděl kudy kam (a to jsem mu vyprávěl i story s tou podobností situace z před pár měsíců) a navíc začal, zřejmě z nedostatku jiných řešení, vymýšlet ty nejroztodivnější možnosti jádra problému a dělat ze mne idiota. To, že jsem onen firewall používal už drahnou dobu a že vše fungovalo, ho nezajímalo. Jasně, problém hledejte vždy u zákazníka, hlásá heslo na školeních dohledových pracovníků. A tak hledal. Po dalších pár minutách hovoru a zbytečných testů byl u konce a na mé návrhy restartu nejbližšího UPC-routeru nereagoval. Takže k vám pošlu technika, řekl a nabídl mi zítřejší termín. Klidně, řekl jsem já, jen mi není jasné, co tu bude dělat. Jediné, co by u mne mohlo způsobit problém je vadný modem. Ale budiž, rezignoval jsem, a dohodl návštěvu jejich technika na nejbližší možný termín.

V závěrečné fázi si milý technik neodpustil a udělal ze mne idiota podruhé řka, že pokud přijde technik a chyba bude u mně, zaplatím marný výjezd, což je tisíc kaček. A já na to, že jaký že to problém má na mysli? Nó, třebááá, máte poškozené ovladače síťové karty a tak to je váš problém a zaplatíte. Teď jsem nevěděl jestli se smát, řvát a nebo brečet. Takže najednou (nějak???) jako odejdou ovladače na mém notebooku, počítači i WiFi routeru? To spíš vyhraju sportku, řekl jsem mu, ale nemělo smysl dále utrácet peníze za hovor, který už tak trval 38 minut. Stejně jsem tak trochu tušil, jak to dopadne…

A tak se stalo. Odpoledne, asi po 3 hodinách, kdy jsem se vrátil domů, vidím, že VoIP adaptér vesele indikuje připojení k SIP serveru. Zapnu počítač a hle, všechno bezvadně funguje. A teď mi řekněte: kdo je tu idiot? A tak jsem zase volal na UPC abych zítřejší, teď už zcela jistě marný, výjezd opět zrušil – a jiný pán, se ani příliš nedivil, když jsem mu řekl, že se to „samo“ rozběhlo. Na tváři mi zůstal jen strnulý úsměv idiota. A když jsem večer na WC četl v manželčině Blesku pro ženy (č. 36/2007 str.51) radu pro hospodyňky:
„Brambora proti připálení: aby se při pečení palačinek těsto nelepilo, potřete palačinku rozkrojeným syrovým bramborem„, usměv se mi vrátil. Poraďte mi, jak potřít kobzolem palačinku před jejím pečením? A není lepší koupit si teflonku?
Proboha, lidi, nenechme ze sebe dělat idioty!

Myslíte si, že tím vše skončilo? Ani náhodou. Už za pár týdnů jsem s klientským centrem UPC udělal další, a možná ještě záživnější, zkušenost a zjistil, že s opravdovými problémy
se tam volat nevyplatí.

Přečtěte si také: Kdo se bojí, nesmí k UPC