Ne, nebojte, nebudu tu brečet, že mi to zabírá plno času, krade drahocenné okamžiky a ani spílat nad tím, že mnohé jiné internetové plátky jsou úspěšnější a navštěvovanější i když já svému psaní věnuju daleko více času, svůj intelekt, šarm a dělím se s vámi o své osobní zkušenosti a poznatky, a plním roli vašeho vzdělavatele atd. atd. To opravdu nebudu, jelikož to ani není pravda. Teda alespoň z části.

Ve svém článečku vydaném k prvnímu výročí jsem si posteskl, že vlastně nevím co a jestli vůbec jít dál, že bych s tím snad raději seknul. Dnes ne, nebojte, i když vaši podporu si rád poslechnu. Těch slov není nikdy dost a pomůžou v době, kdy člověk přemýšlí, zda to všechno kvůli „několika čtenářům“ stojí vlastně za to, třeba okrádat svou milovanou rodinu o někdy až příliš drahocený čas. Takže díky.

Nevím kdy přesně se to stalo, ale pokud si vzpomínám, bylo to někdy na podzim minulého roku, kdy se najednou začala nějak rapidněji zvyšovat návštěvnost. Jestli to byl výsledek nového projektu MykoMapy, který je tento rok zatím u ledu (bo času je fakt málo)? A nebo nějaké temné síly SEO, které katapultovaly mé stránky na vyšší pozice vyhledávačů jak například tuto (1, 2, 3) sadu šílených článků (a hlavně diskuzí) o klientském centru UPC? Ale možná dnes již velice hojně navštěvovaný Meteoservis, tedy komplexní informace o počasí? Nevím, to opravdu nevím, možná tak nějak všechno dohromady. A to samozřejmě potěší, protože nic nenasere víc, než když váš článek, který chystáte a píšete třeba 5 dní, zapadne v zapomnění a najde se jen pár fandů, kteří ho přečtou a ještě míň těch, komu se opravdu líbí. Ale takový je život.

Jak je patrno, návštěvníci, příchozí z různých vyhledávačů, hlavně tedy Google a Seznam, tvoří cirka jednu třetinu. Někdy samozřejmě o něco více a jindy zase méně. Takže stále ještě převažují návštěvníci, kteří se sem dostali (nebo dostávají) z odkazovaných stránek a podobně.

Jak vidno, letos si na čtenáře stěžovat opravdu nemohu a tak se pokorně vrátím k tématu naznačeném v titulku. Jsou dva roky blogování už dost? Jsou, otázka je jestli „už“ dost. Jistě dost na to, aby se člověk v branži trochu zorientoval a zabydlel, našel si své čtenáře i odpůrce. Bohužel asi málo na to, aby byl tak dobrý, aby byla jeho pozice blíže pomyslnému vrcholu – tedy pokud mu o to jde. Je to celkem dost dlouhá doba na to, abyste poznali, kolik času vám publikování ukradne a taky dost času na to, abyste zjistili, že nejen návštěvníky webu je člověk živ. Dost času na to, aby váš počáteční nekompromisní élán vystřídalo střídmé uvažování i o jiných životních hodnotách a činnostech. Dost dlouhá doba na to, abyste si zkusili, jaké to blogování vlastně je a zároveň dost dlouhá na to, abyste jednoduše vše najednou zahodili a řekli si dost. Dost času na to si najít na blogování grif, tedy způsob, jak to vše dělat s minimem ztráty času.

Takže shrnuto a podtrženo, dva roky je kurňa dost dlouhá doba na to, abyste si přestali namlouvat že ovládnete Internet a svinsky dost času na to si uvědomit, že je to jen a jen zábava či koníček, který ani trochu nestojí za to, abyste kvůli němu vysedávali do noci u počítače a vaše manželka musela vedle v pokuji masturbovat (v tom lepším případě). Tož, to je vše, co k tomu mohu říct. A teď zpátky k číslům.

Mluvili jsme už o návštěvnosti a ruku v ruce s ní samozřejmě stoupal i zisk z reklam, což je již nyní výhradně AdSense. Jako vždy, jsou dny chudé, kdy se vám v kasičce povaluje jen pár desítek centů, a dny na úrodu bohaté, kdy vám na účtu přistane třeba i deset dolarů. Ale o těch pár dolarech to přece není, je to jen jakési přilepšení a v případě mého Magazínu navíc přilepšení škole pro nevidomé v Opavě. Je mi jasné, že když teď neprozradím kolik to tedy za ten minulý rok bylo dolarů budete docela nasraní, tak tedy dobře. Sakra, ale víte, že se to nesmí zveřejňovat … a nesmíme ani naznačovat. Dobře tedy, dobře: bylo to něco málo přes X dolarů. Za X dosaďte rok, tedy letopočet, kdy se Go-Cučimikada stává 104. japonským císařem, Leonardo da Vinci sestavil hygrometr a bylo vydáno tzv. Vladislavské zřízení zemské. Tak už víte? Je to moc a nebo málo?