Je jasné, že na rozdíl od stolního počítače tj. PC, kdy si můžete kdykoliv a třeba i dodatečně pořídit nový monitor podle vašeho gusta, je „monitor“ tj. displej mobilu či jiného chytrého zařízení pevně a navždy spjat s oním zařízením a nelze jej jen tak nahradit něčím novým a lepším. Proto také jsou parametry a kvality displeje pro mnohé jedním z nejvýznamnějších parametrů při výběru. Do jisté míry se není čemu divit, ale na druhou stranu je určitě špatně povyšovat důležitost tohoto elementu nad ostatními technickými parametry. Pomalý procesor, malá paměť RAM (kterou taky u PDA strojů nelze dodatečně navýšit), špatná klávesnice či nepřítomnost Bluetooth či WiFi může být ve finále ještě více frustrující než displej, který má o pár (papírově deklarovaných) barevných odstínů méně a nebo není v souladu s módními trendy. A přítomnost VGA displeje jistě mezi módní požadavky patří.
Když jsem, skoro již před dvěma lety, poprvé uviděl displej svého Qteku 8310 v akci, tak jsem zalapal po dechu. Displej s úhlopříčkou 56 mm (2,2“) s QVGA rozlišením byl tak skvělý a jemný, až se nechtělo věřit. I malé písmo na mé výchozí obrazovce bylo docela dobře čitelné a ostré. Když jsem ale po pár dnech náhodně viděl displej jakéhosi PDA, taktéž s rozlišením QVGA, ale na rozměrově podstatně větším displeji, byl jsem „šokován“. To, co u mne vypadalo tak krásně čistě a plynule bylo na onom PDA zobrazeno podstatně více „rozmazaně“ s viditelným rastrem. Nebojím se říci: hnus. Alespoň v porovnání s mým displejem. Ale proč o tom vlastně kefráme? No to proto, abychom se dostali k jádru pudla a tím je poměr velikosti a rozlišení displeje, jeho rastr, chcete-li, a fyzická velikost zobrazovacího bodu tzv. pixelu.
Ne serveru carnero.cc jsem nedávno objevil pár obrázků, které jsem pro tento článek využil a čímž taky děkuji autorovi za jeho článek a ušetřenou práci při jejich pořizování. Pro naše účely postačí malá ochutnávka porovnání QVGA a VGA rozlišení v praxi – snímáno fotoaparátem v režimu Makro. Tak tady je první obrázek,
na kterém, s přimhouřením oka nad nedokonalostí způsobené digitálním snímáním a vznikajícími artefakty a slévání barev, docela dobře vidíme rozdíl v rastru mezi QVGA (nahoře) a VGA displejem na velikostně shodných displejích s rozměrem 3,5“ (cca. 9 cm). Velikost jednoho pixelu je 0,22 mm u QVGA a 0,11 mm u VGA displeje. Vcelku jednoduchým výpočtem také dojdeme k údajům o DPI (nebo chcete-li PPI), tedy počtu bodů na jeden palec. Je to jako ve fotografii, čím větší DPI, tím lepší je výsledný obraz, který lidské oko vnímá. Hranice, kdy už dochází ke vnímání obrazu jako rastru je individuální a také závislá na několika dalších parametrech. V naší ukázce je v případě QVGA hodnota DPI rovna 114 a v případě VGA rozlišení je to 228 DPI. Myslím, že i bez dalších čísel je rozdíl patrný, ale dáme ještě jeden.
Stejně markantní rozdíl mezi QVGA (vlevo) a VGA displejem, způsobený dvojnásobným rozlišením a dvojnásobným DPI. Samozřejmě, pořízené obrázky jsou výřezy z fotografie celého displeje v plném rozlišení a nic nevypovídají o tom, jak budou vypadat při běžném prohlížení resp. koukání na displej. Je ale samozřejmě jasné, že VGA displej bude, při stejných fyzických rozměrech jako QVGA, působit mnohem čistěji a přirozeněji, detaily budou lépe prokresleny, písmo lépe vyhlazováno a celkový dojem bude o mnoho lepší. Ostatně sami dobře možná víte, jaký šok jste zažili při zakoupení nového LCD monitoru, kde jste nastavili (o dost) vyšší rozlišení než na tom starém CRT. Ono takové VGA rozlišení na 17“ monitoru taky bude vypadat jinak než na malém 3,5“ displeji. Ale postavte se o nějaký metr dále od monitoru a rázem bude vše jinak.
A tím se opět dostáváme k analogii k fotografii resp. pozorovací vzdálenosti. Stejně tak jako je ostrost obrazu ryze subjektivní a teoretická veličina, je nutno kvalitu displeje (teď myslím obecně) posuzovat vzhledem k doporučované pozorovací vzdálenosti. I ten nejemnější displej se změní na změť pixelů když své oko přiblížíme příliš blízko. Stačí ale poodstoupit o něco dále, a vše je vlivem nedokonalosti našeho vidění ostré, plynulé a překrásné. Proto u posuzování dipleje nezapomínejte i na to, z jaké vzdálenosti s ním budete pracovat. Na palubní desce bude jistě QVGA displej zobrazovat GPS údaje a navigaci bez chybičky. O poznání horší pak bude detailní prohlížení pořízených fotek s tímtéž zařízením pár centimetrů od očí. Displej s úhlopříčkou např. 2,8“ a rozlišením QVGA bude zcela jistě prezentovat kvalitativně lepší obraz než stejné rozlišení u displeje s velikostí 3,5“ či ještě vyšším. Na druhou stranu bude VGA displej 3,5“ excelovat v porovnání s QVGA rozlišením na stejném displeji. Nicméně čím menší fyzické rozměry bude displej mít, tím rapidně menší kvalitativní rozdíl mezi VGA a QVGA budete schopni vnímat.
Je kříšťálově jasné (promiň Stando), že VGA rozlišení je skvělou volbou a to zvláště u zařízení s velkým displejem – řekněme 3,5“ a větším, kde přináší podstatně větší kvalitu zobrazení. A je taky jasné, že pro menší displeje, kolem 3“ či méně, je QVGA rozlišení zcela vyhovující a naopak VGA je jen rozmazlování a vlastně nadbytečnost. Takže když nahlédnu do specifikací očekávaného HTC Touch Cruise (Polaris), který má „jen“ QVGA displej s uhlopříčkou 2,8“ (a všichni čekali 3,5“ VGA), tak si myslím, že ono QVGA rozlišení je pro něj zcela dostatečné – VGA na displeji s úhlopříčkou cca. 7 cm by bylo opravdu zbytečné. To se týká i dalších přístrojů s tak malým displejem jako například HTC Kaiser. Hodnota DPI zde vychází na cca. 145 DPI, což je solidní a nepředpokládám, že bych nějak výrazně pocítil rozdíl například po přechodu z mého Qteku 8310, jehož displej má cca. 180 DPI. Ano, rozdíl to je, ale nijak markantní. Pro představu, pro tisk fotografiií se doporučuje minimálně 300 DPI a pro zobrazení na monitoru je standardní hodnota 72 DPI. Takže za, řekněme, vizuálně přijatelnou hranici můžeme s klidem považovat 130 DPI, kdy obraz bude ještě hodně kvalitní i při bližším pohledu.
I když zatím vše jednoznačně spěje k závěru, že VGA rozlišení je prostě něco, co musíte mít a na čem se rozhodně vyplatí trvat, není vše až tak růžové, jak by se mohlo zdát. Je tu ještě pár dalších faktorů, které VGA rozlišení poněkud „degradují“, a které byste měli vzít v úvahu při svém finálním rozhodování. Nejdříve šprtnu do oblíbeného tématu, kterým je vyšší spotřeba energie u VGA displeje a s tím spojená kratší výdrž na jedno nabití. Ano, jistě, je asi každému jasné, že nakrmit 4x větší počet pixelů spotřebuje nějakou tu energii navíc. Nemyslím si ale, že by to bylo až tak kritické a rozhodně více sežere používání WiFi či prostě jen příjem GSM signálu. Zanedbatelné to není, nicméně to nevidím jako rozhodující důvod proč VGA nebrat. Podobný potenciální problém může být vyšší zátěž systému, potažmo procesoru, který tak musí „obhospodařovat“ větší plochu displeje. Ale ani to mi nepřijde příliš věrohodné. Jen matně si teď vzpomínám jak mi kdysi mé PC běželo jako s hnojem při přepnutí do 800×600 kvůli testům a jakmile jsem přepnul na 1280×1024 tak se vše rázem x-krát zrychlilo. Prostě když se s vyšším rozlišením počítá v návrhu zařízení resp. hardware, tak by neměl být žádný problém. Tohle u mne, jako argument pro zamítnutí VGA, neobstojí.
Je tu ale ještě jeden malý zádrhel a komplikace VGA rozlišení, která sice nepramení z hardwerových nároků, ale neměli bychom ji opomíjet. Mnozí uživatelé strojů s QVGA si jistě vzpomenou na své zážitky z provozování starších aplikací, zejména třetích stran, freeware či shareware, které nevyužívaly tohoto rozlišení neboť byly primárně napsány pro rozlišení starších přístrojů s rozlišením displeje 176×220 pixelů. Tyto aplikace, jejichž autoři neřešili jiná (vyšší) rozlišení, zobrazují informace jen v malém výřezu QVGA plochy a například celá hra probíhá v malém obdélníčku v levém horním rohu displeje – zbytek leží ladem. A podobný zážitek čeká s velkou pravděpodobností i majitele VGA displejů, kteří spustí svoji milovanou aplikaci, která ale toto rozlišení neumí využít neb je připravena jen pro rozlišení menší než je VGA. I když se situace rychle lepší, stále je spousta aplikací nepřipravena pro rozlišení větší než QVGA – neumí se dynamicky přizpůsobit. Takže i toto znepříjemnění a eventuální komplikaci vemte při svém rozhodování na vědomí.
Ať už se rozhodnete pro VGA či „menší“ QVGA displej, nezapomínejte ani na ostatní parametry vybraného zařízení a neodsuzujte jej hned jen kvůli displeji. Mnohdy (a věřte, že často) jsou podstatně důležitější parametry, podle kterých byste měli vybírat – co takhle velikost paměti RAM? K čemu vám bude krásný displej, když vaši vysněnou hru třeba ani nespustíte …
Ač jsem se ještě celým článkem neprokousal ;-), mám nyní qvga a jsem zcela spokojený.
Hezký článek. Zajímavé je, že ve výsledku vyvozujete odlišný závěr než autor článku na carnero.cc. Já se zotožnuji se spíše s vámi, totiž že QVGA na úhlopříčky kolem 2,8″ stačí.
Přiznám se, že jsem dlouho uvažoval nad koupí E-tenu X500+, u kterého mě lákal právě VGA displej. Šlo mi hlavně o větší komfort při prohlížení webových stránek (který v článku není zmíněn). Nakonec jsem si to rozmyslel hlavně kvůli paměti RAM – 64 MB je na MDA s VGA rozlišením přeci jen málo (pokud se nepletu, tak aplikace ve VGA si vezme více paměti než ta samá v QVGA).
64 MB RAM je dneska (a zvláště pro PPC) již opravdu velmi mizerná hodnota.
Co se týče paměťových nároků VGA vs. QVGA: ne vždy to tak musí být, záleží i na aplikaci samotné ale i kdyby, tak by rozdíl neměl být velký. Velikost kódu aplikace není závislá na rozlišení displeje, které bude použito. Větší nároky to bude mít pro systém, což by ale mělo být vesměs řešeno na úrovni hardware, který musí s VGA rozlišením počítat. Samozřejmě, že některé operace budou u VGA paměťově náročnější.
Moc pěkné. Další názor na věc a jsem za něj rád (hlavně protože to není stylem „tohle je na nic a jinak to být nemůže“).
Pavelos: Nezdá se mi, že by aplikace na VGA měli větší paměťovou náročnost (plus mínus pár desítek kB).
Samozřejmě záleží na tom, co chce na přístroji člověk dělat. Pro telefonování a nějaký jednoduchý kalendář jistě stačí QVGA.
Ale třeba vzdálená plocha windows je na QVGA zcela nepoužitelná a delší prohlížení internetu je bez VGA utrpení. Rozdíl mezi QVGA a VGA je propastný: vejde se tam prostě 4x víc věcí (v režimu realvga).
To sice vejde, ale taky jsou 4x menší. Takže ne vždy je to plně využitelné – záleží na aplikaci i na člověku, který s tím pracuje.
To máte jistě pravdu.
Sám jsem teď řešil dilema, jestli neopustit 3,5″ VGA a nepřejít na Kaisera… ale po několikatýdenních pokusech o sžití s QVGA jsem to vzdal, protože – stručně řečeno – na QVGA zkrátka nejde nic dělat. 🙂
Takže čekám na Ultimate 9502 a jsem dost napnutý, jak to bude na té 2.8″ s VGA v praxi vypadat.
Pekne shrnuti, ale neuplne. To co je popsano je tzv. rezim SEVGA, kdy, pokud aplikace nepodporuje VGA rozliseni, system pouzije emulacni vrstvu, jenz „roztahne“ aplikaci na cely display. To muze byt patrne u obrazku, kdy ikona 32×32 roztazena na 64×64 vypana na 3.7″ dipleji nechutne. Pokud je aplikace oznacena ze HIRES podporuje, ma k dispozici cele rozliseni a musi si tim poradit. Novejsi softy to zvladaji, hlavne je to dobry na mapach. Vse tedy zalezi na aplikaci. Napr. standartni PIE bezi v emulovanym modu.
Dalsi rezim je tzv. RealVGA, kdy cely OS bezi ve VGA rozliseni, 96 DPI. Tedy, uplne kazda aplikace odstane cele vga rozliseni. Vetsinou to skonci tak, ze aplikace zustane v 1. kvadrantu a v lepsich pripadech spravne i reaguje na touch screen ve stejny oblasti. V horsich pripadech je aplikace v 1.q., ale reaguje na dotyk s celeho displeje, takze je temer neovladatelna.
QVGA na MS smartphonech je dalsi vec. Tam neexisuje emulacni vrstva, proto to s aplikacemi pro 170×220 dopada, jak dopada. A neni to ani plne ekvivaletni k QVGA na PocketPC. Ve finale vydite min kvuli vetsimu DPI (132) a nutnosti vetsiho pisma, kvuli prtavymu displeji.
Jinak videl jsem VGA na ETENU x500+ a tam je videt, ze na malym displeji (2.8″) je to fakt zbytecny.
Pěkně napsané, ale zavádějící. Na 2,8palcovém dispeji, což je velikost dnešních větších mobilů, QVGA bohatě stačí. Nebo má někdo v očích zabudovaný makro režim? A na větších úhlopříčkách to smysl má, ale kdo to má s sebou tahat, ty cihly?
Jistě, však přece přesně takový závěr z toho plyne.
Jen nekolik drobnosti:
– vychozi nastaveni rozliseni je 96 dpi (a ne 72 ani 75 – to se pouzivalo hodne davno – odhadl bych to tak na rok 92)
– zvyseni zatizeni pri dvojnasobnem rozliseni (v obou smerech) bude ctyrnasobne, samozrejme idealne prevazne jen cipu zpracujici grafiku a jestli se to projevi na spotrebe zavisi, jak robusne je zarizeni navrzeno a jakou ma konstantni rezii (ve vetsine pripadu to nebude moc poznat, uz jen proto, ze novejsi chipy pracujici s vyssim rozlisenim jsou modernejsi a s nizsi spotrebou, takze se to vykompenzuje)
Zdravim trochu se mě dotklo, že symbian nepovažujete za pořádný operační systém……Jinak článek je v poho
Pěkný článek-díky.
V roce 2015 a řešení 4K velmi úsměvný článek. Za pár let to už bude 8K a pak? kdoví?
V roce 2020 super čtení ?