Kompletní Meteoservis – vše o počasí pod jednou střechou.
Vše o počasí najdete ZDE.
Co je to Meteoservis? Bližší informace v tomto článku.
Předpověď počasí na květen, na červen či červenec. Později na srpen a po prázdninách předpověď počasí na září, na říjen či listopad. A tak dále. Ještě lepší je předpověď počasí na rok 2008 nebo 2009, ale vrcholem zhovadilosti se zabývat nebudu a spíše vám doporučím přímý odkaz na křišťálovou kouli a jste za vodou. Možná se teď smějete, ale nemalý podíl přístupů z vyhledávačů jde na vrub právě těchto hledaných termínů, což na jednu stranu svědčí o neutuchající hlouposti a na druhou o velké popularitě takovýchto pseudo-informací. To, že hledatel pak na těchto stránkách najde meteorologické informace z minulého roku, kdy jsem ještě pravidelné týdenní předpovědi publikoval a pro malý zájem to pak zastavil, musí být deprimující. Ano, ale pořád ještě relativně přesné. Ona totiž pravděpodobnost toho, že druhý týden v září bude letos podobně jako vloni je téměř tak vysoká, jako pravděpodobnost takové dlouhodobé předpovědi sama o sobě.
Metodika a matematické modely předpovědi počasí doznaly za poslední roky solidního rozvoje a výrazného zpřesnění.
Platí to ale jen pro krátkodobé předpovědi počasí, které jsou dnes již relativně přesné. Meteorologická věda, plně využívající moderní výpočetní sílu, pokročila kupředu a jak vidíte z grafu vývoje úspěšnosti krátkodobé předpovědi, za poslední roky stoupla úspěšnost předpovědi o více než deset procent. [oba grafy: (c) ČHMÚ]
To ale stále mluvíme o předpovědích na jeden až tři až čtyři dny dopředu. Jak z dalšího grafu (níže) vidíte, je předpověď na delší období čím dál tím méně přesná. Úspěšnost na první den je v současné době kolem 85%, na druhý den od 80 do 85% a na třetí den jen kolem 80%. A samozřejmě záleží na aktuálním rozložení tlakového pole a synoptické situaci, kdy dojde-li k nějaké nestandardní situaci, dávají matematické modely výsledky ještě horší. Naštěstí je většina roku ve znamení klasických situací, například jihozápadní letní proudění nesoucí vedra a odpolední bouřky z tepla, a tak jsou povětšinou tyto krátkodobé předpovědi dostatečně přesné a lze se jimi i řídit při plánování výletů apod.
Bohužel ale úspěšnost předpovědí na delší období (než jsou ony tři-čtyři dny) klesá strmě dolů. Předpověď na týden je spíše jen výhledem, stačí jediná relativně malá změna jako rozpadnuvší se studená fronta a je to v háji. Předpověď na ještě delší období, například na měsíc dopředu, je spíše jen odhad založený na dlouhodobých statistikách vývoje počasí než na výpočetním modelu (viz také odkaz na křišťálovou kouli výše). Její úspěšnost je udávána někde kolem 60%, což už není daleko od 50%, což přeloženo znamená buď bude teplo (50%) a nebo zima (50%). Tož takovou předpověď můžu udělat i já a s největší pravděpodobností a s ohledem na běžné počasí v daném období se taky na 50% trefím. A je jedno jestli si to vycucám z levého prstu a nebo z pravého prsu.
O to komičtěji pak znějí různé úvahy a články v bulvárních plátcích typu Blesk či Aha!, přinášející zaručené informace o parném létě, třeskuté nadcházející zimě a jarních povodních v roce 2011. Opět se možná smějete, ale můj postarší a nevědomý tchán mi nedávno s třesem v ruce mával takovýmto plátkem před očima a mumlal cosi o konci světa, že prý další povodně už nepřežije (naposled v Opavě dne 7.7.1997) a že tu píšou, že na jaře 2009, po tuhé zimě v roce 2008, přijdou obrovské povodně … No já bych autora spíše nařknul z šíření poplašné zprávy, že píše takové žvásty a výmysly. A vrcholem byla předpověď počasí na zimní období pro léta 2007-2012, na grcání, fakt. Zaručená informace Blesku o horkém srpnu se lehce změní na předzvěst dešťů a povodní a chladném zbytku léta možná hned v dalším vydání. Zasmějte se titulku „Léto letos nepřijde“ a o týden později „Parno udeří plnou silou“. Ale hlavně, tomu proboha nevěřte – raději opět viz odkaz na křišťálovou kouli výše.
Takže zapomeňte na týdenní předpověď a nad tou měsíční ani neztrácejte čas, to jsou holé nesmysly a tlachy, které nemají žádnou výpovědní hodnotu. Příkladem budiž moje letošní dovolená, kdy předpověď uváděla mizerné a deštivé počasí po celý týden, prostě hnus. A výsledek? Dva dny, jednou v noci a jednou chvíli dopoledne pršelo, ale jinak bylo pěkně a předpokládánou mikinu a deštníky jsme ani nevytáhli. Spíše tedy věřte předpovědi krátkodobé, zjistěte si ji těsně před odjezdem, na následující 2-3 dny, a poté aktuální situaci a vývoj předpovědi pravidelně „kontrolujte“ během týdne například z mobilu, což už dnes není problém. Věnujte taky pozornost směru proudění. Proudění západních směrů bývá relativně dosti stabilní a podobný ráz počasí se často udrží po mnoho dní. Severozápadní je vlhčí a v létě znamená spíše chladnější počasí s mnoha krátkými přeháňkami. Jihozápadní je zase teplé až tropické s tvorbou bouřek v odpoledních hodinách a při přechodu front. Vysoký tlak vzduchu slibuje počasí slunečné s minimem srážek.
Chcete-li kvalitní předpověď počasí (mluvím o té krátkodobé samozřejmě) zjistěte si ji třeba na Internetu. Chcete-li alespoň výhled na delší období zkuste třeba meteogramy zde (horní graf, teplota ve 2 metrech) a zde (dolní graf, srážky). Návod jak porozumět předpovědnímu meteogramu najdete zde. A nebo zkuste několik dalších ověřených a kvalitních zdrojů informací o počasí. Sledujete-li předpověď počasí v televizi zapomeňte na relace TV Nova či Prima, kde jde spíše jen o módní přehlídku a několik gest okolo nakreslených symbolů spolu s odříkáním stupidního textu z prapodivného zdroje. Jediná smysluplná předpověď je v 17:55 (a kolem 19:40) na ČT1 odkud můžete čerpat i informace o směru proudění apod. Jen škoda, že pan „Slunce v Duši“ už nehlásí, z jeho slov bylo často možno ledacos vyčíst i mezi řádky. Ale i tak je Počasí na čétéčku jedinou smysluplnou relací tohoto druhu u nás. To ostatní je jen sračka a hra na rosničku. A samozřejmě, to nejčerstvější a nejdetailnější počasí najdete na Internetu, což doporučuji. Nebo můžete rovnou zkusit Meteoservis zde na Magazínu jehož cílem je uceleně a přehledně prezentovat všechny důležité meteorologické informace z veřejně přístupných zdrojů tak, abyste se mohli vždy vracet a vždy najít aktuální informace o počasí, vývoji situace a našli zde i předpověď počasí na další dny. Vše na jednom místě.
Tak, a teď už víte, proč tady předpověď počasí na září či jiný měsíc nebo rok nenajdete. Jen magor by mohl tvrdit, že jde o předpověď když je na měsíc dopředu – jen Blesk má vyjímku a umí i na rok! A jen magor by takové prognóze věřil. Pokud ale tento článek přispěje k tomu, aby takových bláznů ubylo, splnil svůj účel. Přeju hezký podzim, bude krásné babí léto, teplo a možná si užijeme i koupání – psali v Aha! …
Moc hezký článek. Díky. Sám dlouhodobé předpovědi nesleduji a nijak se jimi nezabývám. Takže článek v denním tisku, za čtrnáct dní bude tak a tak, v pohodě přeskočím a nepřikládám mu žádný význam.
Co se týká třídenních předpovědí z kvalitního zdroje, tak těm už docela věřím.
Na krátkodobé předpovědi používám Číselnou předpověď počasí, poskytovanou Varšavskou univerzitou, o které jsem psal zde: http://lukas.faltynek.com/2007/07/12/dokonala-velmi-presna-predpoved-pocasi-na-tri-dny-dopredu/
Hujer: odkazy je možno vkládat přímo tj. bez použití tagu. -:)
na tom prvom grafe nie je verikalna os, je to nejake urezane 🙁
Jo jo, sorry. Graf jsem zkrátil a na osu zapomněl. Ale pro ukázku trendu zlepšování předpovědi to stačí…
Pocasie sledujem fanaticky hlavne v zime kvoli lyzovaniu. S clankom sa da suhlasit samozrejme, ale povedzme si co znamena uspesnost predpovede. Myslim, ze je velky rozdiel medzi +40 a -20,… do tohto intervalu sa toho zmesti vela… Tri tyzdne pred lyzovackou vo francuzsku som sledoval modely predpovede pocasia. Na internete ich je viacej. Vsetky ukazovali trend ochladenia v 3. marcovy tyzden. Rozdiel teplot bol aj 5-8 stupnov v odhadoch, ale vsetky smerovali pod nulu. Napr, na freemeteo 7 dni do predu avizovali prudke ochladenie. Vyslo im to dokonale na hodiny. Spominam si ako profesor Lapin (klimatolog) v januari vravel, ze sa nevytvoril bazen studeneho vzduchu nad skandinaviou (myslim) a preto uz poriadna zima do nizin nemoze prist lebo nema odkial, na horach este akotak, mozno nejake ochladenie na jeden tyzden. A v skutku neprisla.
jedna hovadina za druhou, o co tu vlastně jde,je přece normální,že kdo chce lyžovat nebo kdo má někde na horách chalupu a jsou mrazy,tak logicky sleduje teplotu,ale podle vás je to asi hloupost.mám dojem,že stránku tvoří někdo kdo ještě nemá ani ukončenou školní docházku, br, br, br
Co to plácáte, vždyť o něčem takovém ten článek ani není, je „neserióznosti“ dlouhodobé předpovědi, ale jelikož jste článek asi nečetla a nebo mu prostě nerozumněla, hned jste musela napsat takovou kravinu. No, hlavně že je vám líp…
Co se meteorologie týče, jsem laik,ale článek se mi moc zamlouval…Myslím, že jste přesně poukázal na neserioznost předpovědí v kom.časopisech a tv, dokonce však i rozšířil nejen mně obzor…Paní Hanáková a její komentář mě nejprve rozčílil svou drzostí a blbostí, ale teď už se tomu jen směju…
Všechny dlouhodobé předpovědi jsou imho jen o víře – prostě se rozhodnete, komu budete trochu věřit a pak tam chodíte. A to platí třeba i o slavném Wundergroundu, kam chodím poměrně často, ale s přesností i na pár dní dopředu je to sázka do loterie. Pro Česko třeba využívám http://predpoved-pocasi.dlouhodoba.cz a platí totéž – na dva dny dopředu OK, na měsíc dopředu bych si podle toho dovolenou nevybíral. I když někdy jim to vyjde. Ale jak už jsem psal, imho je dlouhodobá předpověď spíš o náhodě.
Souhlasím s tím, že dlouhodobá předpověď je nepřesná, spíše orientační. Ale zdá se mi, že na předpovědi zhruba týden dopředu se dá celkem spolehnout. Navštěvuji web http://www.slunecno.cz/ a předpověď celkem vychází.
Nejlepší byla předpověď zimy pro tuším rok 2007 ( možná 2008) , kdy na konci října předpověděli poslední teplý víkend tohoto roku a zima nepřišla ani v prosinci , ani v lednu ani v únoru a ani v březnu..všechny víkendy jak na potrovu byly nadprůměrně teplé