Houby rostou téměř po celý rok. Ty jedlé rostou již od počátku jara až do začátku zimy. Nejvíce však koncem léta a na podzim. Houbařská sezóna trvá většinou od poloviny května až do poloviny července, pak nastává krátkodobý útlum. Druhá výrazná růstová vlna začíná v srpnu a trvá asi do poloviny října. Sezóna vrcholí většinou v měsíci září. Vše záleží hlavně na počasí. Nejvíce hub roste tehdy, když si půda udržuje optimální teplotu a optimální vlhkost. I při malých výkyvech teploty začíná růst hub pomalu klesat. Prudké výkyvy teploty a vlhkosti velmi nepříznivě ovlivňují růst hub. Houby rostou nejrychleji pokud jsou denní a noční teploty skoro vyrovnané.

Je holý nesmysl vydat se do lesa hned po dešti a očekávat bohaté nálezy hub. Po dlouhotrvajícím suchu jeden vydatný déšť příliš nepomůže. Nejvýše oživí podhoubí a teprve po vyrovnání vláhového deficitu, to je při opakovaných deštích atd. nasadí podhoubí plodnice. Často v lese cítíme vůni hub, aniž by jsme tam houby našli. Tato vůně se šíří z rozrůstajícího se podhoubí a je cítit tak asi týden před větším výskytem hub. Pro vnímavé houbaře je to signál, že brzo asi začnou žně. Podobným signálem jsou i bělavé chomáčky podhoubí na holé zemi. Hřiby se za velmi příznivých podmínek objevují už za 8-12 dní po dešti. Hlavní vlna však přichází až za 14 dnů. Jestliže před tím dlouho nepršelo, tak se tato doba může prodloužit až na 4 týdny. Za běžných podmínek se po dešti hřiby objevují tak za 2-3 týdny.
Tolik holá a strohá fakta z mého zdroje recepty.centrum.cz.

Takže kam a kdy jít na houby?
Tuto otázku si klade spousta houbařů a hřibových nadšenců, vyrazí do vytipované lokality a pak už jen smutně bloumají lesem s prázdným košíkem. Proto jsme se s partou nadšenců rozhodli jít na to tak trochu vědecky. Ne, že bychom sestrojili nějaký univerzální vyhledávač hub či podobný nástroj, ale zvolili jsme cestu matematického modelu, podobného tomu, který se využívá například u předpovědi počasí, kde samozřejmě předpovídá počasí a nikoliv houby.

Vytvořili jsme tak experimentální systém, který, ve své podstatě a zjednodušeně, bere v úvahu několik souběžně i protichůdně působících faktorů a vytváří jakousi mapu pravděpodobnosti výskytu hub. Model bere v potaz vlhkost svrchního profilu půdy, ovlhnutí povrchu, efektivní srážky (část atmosférických srážek, snížená o povrchový odtok a výpar) v dané lokalitě a také základní bilanci srážek za uplynulé období a evapotranspiraci tj. výdej vody v podobě vodní páry z rostlin a další parametry. Výsledná pravděpodobnostní mapa tak relativně věrně odráží pravděpodobný výskyt hub v dané lokalitě v nejbližším období. Nebere sice v potaz ještě některé další faktory ovlivňující růst hub ani typ porostu v dané lokalitě, ale i tak je velkým pomocníkem při výběru té správné lokality a času pro houbařskou vycházku.

MykoMapa
První mapa na světě, která předpovídá pravděpodobnost růstu hub na území ČR
a současně informuje o možném riziku nakažení nemocemi přenášenými klíšťaty.

Výstupem tohoto modelu je grafická prezentace pravděpodobnosti růstu hub ve formě mapy území ČR. MykoMapa je tedy mapa pravděpodobnosti růstu resp. výskytu hub. Nikdo samozřejmě netvrdí, že vydáte-li se do míst kde mapa signalizuje vysokou pravděpodobnost růstu najdete plné koše, ale přinejmenším je v této oblasti snažší houby nalézt a věřím, že s prázdnou nepřijdete. Barevný odstín daného území jednoduše říká, jaká je v dané lokalitě pravděpodobnost výskytu hub.

Ve spolupráci se společností Lybar, a.s., která získala výhradní právo k distribuci a používání MykoMap, se od letošního roku nabízí vyjímečná příležitost se informovat o tom, kam jít na houby a současně se také informovat o výskytu klíšťat v jednotlivých oblastech ČR a riziku nakažení nemocí přenášenou klíštětem. Mapa je doplněna údajem, který charakterizuje pravděpodobnost nakažení nemocí přenášenou klíšťaty na území ČR. Jedná se o Lymeskou borreliozu a klíšťovou encefalitidu. Výskyt těchto nemocí přenášených klíšťaty na území ČR je dlouhodobě sledován Státním zdravotním ústavem, a dle statistik se výskyt těchto nemocí u populace ČR zvyšuje. V MykoMapě je uvedeno 14 oblastí, které reprezentují průměr dané oblasti ve výskytu onemocnění KE (klíšťovou encefalitidou) a LB (Lymeskou borreliozou). Za tým MykoMapy vám přeju hodně hřibů a plné koše – a žádné klíště.

Nové MykoMapy mají svou speciální a samostatnou stránku.
Vše najdete zde.