Ale jakou informaci? Je vůbec možné nějakou předpověď pro letošní zimu vytvořit, prezentovat a ještě se nemuset stydět za to, že i křišťálová koule je přesnější? Přiznám se, v tomto jsem poněkud pesimista, navzdory svému obecně optimistickému ražení. Ale dneska, kdy pro mne začal podzim, se o to alespoň trochu pokusím. Ony v zásadě existují dvě možné varianty jak takovouto dlouhodobou předpověď učinit (opomenu-li okultní praktiky). Pokusme se tedy k předpovědi na letošní zimu dobrat pomocí nich.

První možností jsou, věřte a nebo ne, statistiky. I u nás běžně zveřejňované předpovědi počasí na delší období, například na měsíc či více dopředu, jsou spíše jen odhad založený na dlouhodobých statistikách vývoje počasí než na nějakém numerickém modelu. Takovou předpověď můžu udělat i já a nebo vy sami. Máte-li dostatek zkušeností a dobrou paměť, tak s největší pravděpodobností, s ohledem na běžné počasí v daném období, se taky alespoň na 50% trefíte. Žádný dnes dostupný matematický model není schopen vývoj tlakového pole a potažmo počasí na tak dlouhé období určit. Nehledě na to, že mnohdy se jednotlivé modely rozcházejí už po několika málo dnech. Ale statisticky s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji v daném roce lze (opravdu jen) odhadnout, jaké v globále můžeme čekat počasí. Jestli spíše chladnější než průměr nebo naopak teplejší. Ale všimněte si: než průměr. Tu je nutno si uvědomit, že právě onen průměr respektive to, jak byl vytvořen, je důležitým faktorem. Jde o průměr za posledních 10 let? Nebo 100 let? Pokaždé tak můžeme dostat jiné výsledky. Ale i tak je to vlastně skoro jedno, protože v průměru je každá zima skoro stejná a předpovědět, že v té letošní zimě bude v lednu teplé období prostě nelze. Přijde únor, který svými teplotami „srazí“ průměrnou teplotu na (+-) dlouhodobý průměr.

Berte tedy předpovědi vytvořené tímto způsobem jen jako jakýsi náhled na to, jaká sezóna nás čeká a uvědomte si, že nejde o předpověď vytvořenou klasickou cestou tj. pomocí matematického modelu atd., ale o interpretaci statistických údajů. Podobně založených předpovědí najdete na webu několik. Já dnes nabízím jednu méně známou, kterou najdete na stránkách MetOffice. Jde o předpověď na následující 3 měsíce pro celý svět (viz obrázek výše / Odkaz).

Tou druhou možností, jak takovou dlouhodobou předpověď učinit, je „sledování přírody“. Zapomeňme teď na chvíli na experimenty s tvrdostí či počtem slupek u letošní cibule. Ani lesní mravenci a mohutnost jejich bydliště není zřejmě dostatečným vodítkem, ale vyloučit to zcela nelze. Takže, vlaštovky letos, alespoň u nás na severu Moravy, odletěly celkem brzo. Poznal jsem to, jelikož jednoho zářijového rána přijdu k autu a co nevidím … ani jedno bílé rozstříklé hovno na kapotě. Jsou pryč, pomyslel jsem si, podíval se na hodinky a bylo 10 září. Z toho dedukuji, že letos se chladné počasí chystá o něco dříve – a opravdu. Dalších několik dnů mne o tom přesvědčilo. Jenže to nic nedokládá o tom, jaká bude letos zima, že? Bude sníh, bude mráz?

Léto nebylo nijak extrémní. Žádné šílené pařáky let minulých a vlastně už od jara bylo počasí spíše klasické, bez nějakých excesů. To nahrává mému tvrzení, že i letošní zima bude taková normální, jak jsme zvyklí. Takže v porovnání s tou předešlou si troufám tvrdit, že bude lepší – myšleno chladnější, ale přesto nijak polární. Výrazné srážky-nesoucí proudění, s tlakovou níží postupující ze středozemního moře přes Maďarsko a zasahující k nám od jihovýchodu už jsme tady nedávno měli. Každý rok se několikrát podobná situace opakuje. Tlaková níže nad oblatí Karpat začne pěkně rotovat a stráví zejména nad východní částí našeho území několik dní. Po tyto dny celkem vydatně prší nebo sněží a severovýchodní proudění, s tímto jevem spojené, k nám fouká studený vzduch. Stejná situace byla zdrojem záplav na Moravě v roce 1997 a naposledy třeba i silného sněžení na východní Moravě ze zimy 2005. Další podobnou situaci lze čekat buď koncem roku nebo v průběhu ledna a (pokud budu mít pravdu) mohla by tak přinést i dostatek sněhu – zejména však na Moravu.

Takže jak sami vidíte, ani jedná z metod není zcela ideální a ani jedna nám nedává solidní předpověď toho, jaká bude letos zima. Existuje-li Bůh, tak to možná ví. Jinak se obávám, že se to nedozvíme. Můj (neznalý) otec říkává: no jak bude? To je jednoduché. Když bude foukat od severu, bude takové proudění studené, tak bude kosa. A když se otočí vítr na jih, bude teplo. Ano, máš pravdu, říkám já. Je jasné, že záleží na proudění, z kterého směru bude – ale to je jen důsledek. Proudění je zase odvislé od rozložení tlakového pole a jiných veličin a o to se snaží matematický model předpovědi. A ten to dnes poměrně solidně dokáže jen na pár dní dopředu. Možná jednou … ale do té doby berte dlouhodobou předpověď s patřičnou rezervou.