Závislost na Internetu, moderní nemoc bez diagnózy

Závislák. Toto hanlivé označení si můžete klidně a lehce zasloužit i vy. A to ani nemusíte šňupat koks nebo loupat perníček. Možná, že už dokonce jste na dobré cestě, jak se jím brzy stát. A pokud provozujete svůj web či blog, jsou vaše šance ještě větší. Ale ani vy, klikalisté, kdož pouze slepě brouzdáte Netem, nemusíte přijít zkrátka. Vzhledem k inklubační době, to možná ještě ani netušíte, ale nemoc si prostě nevybírá. Jednoho dne pak zaklepe na dveře.

Získat takovou závislost na Internetu, ať už v jakékoliv podobě, není nic tak složitého. Mnohdy stačí relativně málo a máte našlápnuto. Samozřejmě, že to vždy záleží na osobnosti jedince takovýmto nástrahám odolávat, a pokud už fičí, tak záleží na osobnosti a jeho vůli něco změnit. Internet může přinést mnoho pozitivního, ale celkem hravě se vaše přítomnost v síti může změnit na nekontrolovatelnou touhu tam Být, ať už tam děláte cokoli.

Když třeba jednou změníte svůj postoj a jako dosud běžný uživatel se rozhodnete pro svůj vlastní web či moderní blog, stanete rázem v ohrožené skupině. Nejdříve je všechno v pohodě, píšete pro pár známých či přátel a návštěvnost webu se pohybuje spíše v desítkách čtenářů za den. Ale nedejbože, abyste jednoho dne zveřejnili nějaký zajímavý článek, který onu magickou hranici anonymity pokoří a vy se stanete známějším a váš web navštěvovanějším. Pak ve vás začne hlodat ono pokušení psát pořád takové a ještě lepší články, být už napořád vidět a stát se tak součástí neviditelné komunity. Projednou tomu možná odoláte, pak přijde pár pochvalných e-mailů, nabídka psaní článku pro nějaký „známější“ web, pár zajímavých komentářů. Vy začnete zjišťovat odkud ti lidé na váš web chodí, testovat vyhledávače, zda se tam váš web dá najít a kolik je odkazů a jejich „kvalita“. Každé ráno začnete rituál tím, že zkontrolujete statistiku webu, počet uživatelů za včerejšek, odkud přišli a jak dlouho se zdrželi, co četli a jestli nechali nějaký komentář. A po celý den budete mít spuštěný prohlížeč a nastaveno automatické obnovování po 5-ti minutách a čas od času budete sledovat ruch na vašich stránkách. A také večer, kdy už konečně, ale nerad, počítač vypnete, se dříve či později přes své PDA musíte podívat, co se na stránkách děje.

Ale nemusíte být jen majitelem webových stránek. Stačí být pouhým brouzdalistou nebo i „slepým“ klikačem. Prostě pouze pasivním uživatelem, který naplňuje statistiky návštěvnosti webů. Již po pár měsících si vypěstujete svůj postup, jak to všechno, než začnete opravdu pracovat, stihnout obhlédnout a navštívit.
bomb
Stanete se pravidelným návštěvníkem nejrůznějších webů a blogů, přispěvovatelem ve fórech, kritikem konfliktních článků. Je nemožné začít pracovní den bez navštívení vašich oblíbených webů a i když to všechno do deváté hodiny ranní stihnete, i přes den, o každé pauze, které si sami začnete vyrábět pro tento účel, musíte nakouknout na některá místa, jestli se snad něco nového nevyskytlo, a to i když ze zkušenosti víte, že běžně více než jeden článek za den na tomto webu nevychází. To, že vám práce přibývá, je jen subjektivní pocit plynoucí z toho, že vám ubývá času na plnění pracovních úkolů, v práci jste nesoustředěni a svou přítomnost na webu omlouváte tím, že je přeci pracovní přestávka a nebo, že tak vlastně relaxujete a odreagovávate se před pracovní zátěží.

Při těchto větách nemohu nevzpomenout jeden z příběhů Výměny manželek. Že jde o to, že si rodiny na 10 dní vymění ženy (a tím vlastně i muže), asi většině připomínat nemusím. V tomto díle, mne na první pohled zaujala jedna osoba. Byl to takový podsaditý a neupravený řidič dodávky, jehož jedinou, ale zato pořádnou, zálibou byl právě počítač a samozřejmě Internet. Už na první pohled to byl takový čuník, sedící v trenkách vražených mezi půlky před monitorem s nohama ledabyle přehozenýma o nejbližší křeslo. To bylo to první, jediné a zároveň poslední, co po návratu z práce domů udělal. Přesně ten typ, který si ho nechá od manželky nejdříve vykouřit, a pak teprve, jako že za odměnu, zajde (neochotně) s odpadkovým košem. Chvíli jsem se styděl za to že jsem taky muž. Počítač, e-maily a Internet bylo jeho vše. Tvářil se jak přerostlý hacker a správce sítě v jedné osobě a všem naokolo dával jasně najevo, že u toho kompjůtru být prostě musí, že je to nezbytné. Slovy „tak se podívej, kolik mám zase mailů“ odbyl pokus o diskuzi o tom, že „to musí skončit“. Naštěstí to byla jen vyměněná manželka a byl tam televizní štáb, jinak by to tak slušně asi ani neřekl. Celkem mne ty „důležité maily zajímaly“ a tak jsem se rozhodl to prozkoumat. Byl tam několika-sekundový záběr na monitor, tak jsem jej vrátil (program jsem, jako obvykle co běží ve 20:00, nahrával na DVD rekordér abychom se mohli později v klidu dívat) a krokováním se snažil nastavit co nejostřejší záběr. Ano, tušíte správně. V záběru na 21 nových e-mailů se skvěly takové perly jako: „Welcome to our e-sexshop“ či „Buy Viagra or enlarge your penis“ atd. Opravdu neodkladné záležitosti, navíc anglicky, čemuž stěží rozuměl, když slovo „browser“ vyslovoval jako „brouser“. Kdo neviděl, neuvěří, čuník s představou své neodkladné přítomnosti na webu a s přesvědčením nepostradatelnosti.

Přestože existují pochybnosti o existenci internetové závislosti jako nemoci, jsou přesto prováděny různé výzkumy a průzkumy a bylo zveřejněno mnoho dotazníků sloužících uživatelům k ověření, jak na tom jsou. Sami si odpovězte na otázku, jestli již také nejste na nejlepší cestě k rozvrácení vašich vztahů, rodiny a vlastně i rozpolcení sebe sama. A teď malý test:

• Cítíte úzkost nebo vinu při přemýšlení o Internetu?
• Zanedbáváte kvůli Internetu důležité věci ve svém životě?
• Narušuje Internet vztahy s významnými lidmi vašeho života?
• Bráníte se nebo jste rozrušeni, když někdo kritizuje váš internetový život?
• Vyčetl vám někdo, pro vás důležitý, váš internetový život a byl při tom rozrušený?
• Zjistili jste někdy, že skrýváte před ostatními váš internetový život?
• Když jste k sobě upřímní, myslíte, že je tady nějaký jiný důvod, proč to děláte?
• Snažili jste se toho nechat, ale nešlo to?

Pokud jen tak dvakrát odpovíte kladně, je všechno v pořádku. Více než 5 souhlasů může už znamenat problém. Vyšlo vám, že jste závislí, buďte v klidu, kdo dnes na něčem není. Ale nepodceňujte to a zkuste se nad tím, pro začátek, alespoň zamyslet. Jako pomůcka vám může sloužit třeba i následující malá identifikace začínajícího závisláka -:)

• Vstáváte běžně ve tři ráno, a cestou ze záchodu do postele zkontrolujete e-maily.
• Necháte si na hrudník vytetovat: „Best viewed with Mozilla Firefox 1.5 or higher.“
• Pojmenujete své děti: Mozilla, Dotcom a Fox.
• Když se odpojujete od Internetu nebo vypínáte počítač, cítíte se jako prázdná láhev vína.
• Strávíte půl cesty mezikontinentálního letu s notebookem na klíně a dítětem v nadhlavním zavazadlovém prostoru.
• Rozhodnete se stát „věčným studentem“, protože na kolejích je Internet zadarmo.
• Smějete se modemářům a všem s připojením pod 1 Mb
• Používáte smajlíky i v normálních dopisech (pokud ještě vůbec víte o čem je řeč)

3 komentáře Závislost na Internetu, moderní nemoc bez diagnózy

  • Komik

    A co teprve naše mládež… Co se v mládí naučíš… Mají tendenci ignorovat nám běžné činnosti našeho dávného mládí jako je třeba bruslení na ledě, hraní si na indiány… bezstarostnosti. Comp, comp, comp… to je dnes jejich nejlepší kamarád. A proč by to rodiče netolerovali, když mají od svých ratolestí alespoň na chvíli klid!

  • Tak tenhle článek se mi opravdu líbil. Jsem totiž závislý a plně jsem se identifikoval. Na vepře v televizi jsem se díval taky a je to případ, jaký bych nikdy nechtěl následovat. Onen vepř internet-amatér je ale z marketingového hlediska velice důležitý, protože je to právě on, kdo se naivně registruje, kliká na reklamy a podobně. I takoví lidé jsou tedy potřeba.

  • Ano, bohužel máš pravdu.

Napsat komentář

Můžete použít tyto HTML tagy

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>