Rubriky:  

Jak číst meteogram? Na meteogram se díváme jako na klasický graf, kde na vodorovné ose odečítáme na kdy předpověď platí a na ose vertikální odečítáme hodnotu prvku. Některé meteorologické prvky, jako třeba teplota vzduchu, kreslíme jako čáru. Jiné meteorologické prvky, například množství srážek, můžeme kreslit jako sloupečky. Teplotu tedy máme v meteogramu nakreslenou jako klasický čárový graf, zatímco srážky třeba jako graf sloupcový. Při „čtení“ meteogramu je důležité si uvědomit, že každý meteogram platí jen pro jedno konkrétní místo – meteogram pro Prahu v sobě neobsahuje informaci o počasí v Brně, pokud chci vědět, jak bude v Brně musím se podívat na meteogram pro Brno atd. A teď praxe…


Jako příklad nám budiž již „prošlý“ meteogram z 9. června. Popisky grafu jsou v němčině.

Vodorovná osa: dny podle data např. 13JUN je 13. červen
Levá svislá osa: teplota při tlaku 850 hPa
Pravá svislá osa: srážkový úhrn za posledních 6 hodin v mm

Poznámka: teplota zde uvedená není teplotou u země, ale při tlaku 850hPa, můžete si to představit jednodušeji tak, jako by to byla teplota na horách. Teploty nelze jednoduše přepočítat na „přízemní“ vzhledem k možnému rozlišnému proudění ve vyšších vrstvách atmosféry (např. inverze), ale přibližně lze pro přepočet přičíst 10–12 °C a získáte tak teplotu ve 2 metrech nad zemí

Graf resp. grafy, které jsou barevně odlišeny, představují různé způsoby výpočtu, tedy různé matematické modely, které byly pro výpočet předpovědi použity. Proto mohou být i zcela odlišné průběhem.
Graf u spodního okraje je graf předpokládaných srážek a jejich množství je úměrné výšce od spodního okraje, hodnoty (v mm) odečítáme na pravé svislé ose.
Horní graf je graf předpokládaných teplot a hodnoty (ve °C) odečítáme na levé svislé ose.
Bílý průběh (čára) je průměrná hodnota všech provedených výpočtu tedy všech modelů.
Tmavě modrý tlustý průběh je hlavní výpočet, tedy výpočet hlavního modelu.
Tlustá červená čára znázorňuje průměrnou hodnotu (teplotu) za posledních 30 let a lze tak usoudit na odchylky od dlouhodobého normálu.

Co lze tedy z našeho ukázkového grafu například vyčíst?
Že do 15.6. nebudou prakticky žádné srážky.
Že asi do 13.6. budou teploty lehce stoupat, pak se již jednotlivé výpočty trochu rozcházejí, zatímco hlavní průběh říká, že nebude tak teplo, světle modrý nebo světle zelený počítá s vyššími teplotami (rozdíl je cca. 7 °)
Taky vidíme, že po 21.6. se grafy rozcházejí již znatelněji a takovou předpověď můžeme označit za značně nestabilní a nepřesnou.

Samozřejmě že někdy dojde i k situaci, kdy je zde velká odchylka mezi jednotlivými modely, což často napovídá o tom, že „nikdo neví co bude“ – ani matematický model a je třeba počkat na upřesnění na pozdější dobu.
Tak tedy doufám a věřím, že teď vám je to jasnější a již nebudete mít problémy s interpretací meteogramů, které tu čas od času prezentuji.