Poslední komentáře

    No comments.

Globální oteplování – neprokazatelná hypotéza

Mnohými často zesměšňovaný kritik a opíratel teorie globálního oteplování, český prezident Václav Klaus, kdysi prohlásil, že příští generace se bude našemu boji s globálním oteplováním smát. Jak to ale vypadá, možná ani nebudeme muset čekat na další generaci a první důvody k smíchu budou podle všeho k dispozici již od roku 2010 nebo 2011. Otázkou zůstává, budeme-li se smát a nebo zapláčeme …

Řádky, vypůjčenými ze skvělého článku pana Zemánka, věnovaného problematice klimatické změny naši planety, jsem článek začal a v citacích a použití již existujících zdrojů budu dále i pokračovat. Není totiž třeba vymýšlet něco, co už někdo krásně a výstižně popsal, navíc v situaci, kdy sám jsem prost univerzitního vzdělání na poli matematiky či kvantové fyziky. Ale přesto bych se rád s vámi, tedy těmi, kteří jsou ochotni alespoň připustit existenci jiného názoru, podělil o informace a pocity z tohoto umělého fenoménu dnešní doby zvaného globální oteplování.

Na Slunci se dějí v posledních měsících zvláštní věci. V roce 2006 nebo 2007 měl dorazit 24. pravidelný jedenáctiletý sluneční cyklus, místo něj však přišlo marné čekání na první sluneční skvrny a nervozita ve vědeckých kruzích. 23. sluneční cyklus se jako by zasekl ve svém minimu a další cyklus doprovázený nárůstem počtu slunečních skvrn ne a ne začít…

A to většina vědců ještě před dvěma lety předpovídala na rok 2010 nebo 2011 příchod extrémně silného slunečního cyklu. Jen klimatolog David Archibald, jako jeden z mála, tvrdil, že 24. sluneční cyklus bude nejslabším za uplynulých 200 až 300 let, jeho příchod potrvá 13 let a podobat se bude Daltonovu či dokonce Maunderovu slunečnímu minimu. Po něm přijde stejně jako v roce 1645 či 1800 tzv. malá doba ledová.

sunspots

V roce 1645 sluneční skvrny mizí a na Slunci se až na nepatrné výjimky neobjevují po následujících 70 let. V celé Evropě dochází k prudkému ochlazování. Na scénu nastupují extrémně chladné a dlouhé zimy. Zamrzá řeka Temže v Londýně i moře mezi Anglií a Francií, Nizozemci objevují brusle, malíři v teplých krajích se učí malovat zimní motivy. Dokonce i řeka Vltava bývá pravidelně pokryta několik desítek centimetrů tlustým ledem. I léta jsou chladná, což se projevuje nízkou úrodou. Obilí pravidelně napadá plíseň, zářijové mrazy mnohdy zkosí obilí dříve, než vůbec dozraje. Na scénu přicházejí hladomory …

To, co svět prožil v letech 1645 až 1715, se nazývá Malá doba ledová. Podle vědců bylo tehdy počasí nejchladnější za posledních 1000 let. Malá doba ledová bývá dávána do souvislosti s již zmíněným Maunderovým slunečním minimem. Po ní se zhruba na 100 let oteplilo, v letech 1800 až 1840 došlo k opětovnému ochlazení, které bylo stejně jako předchozí ochlazení odstartováno (již menším) tzv. Daltonovým slunečním minimem.

Sluneční aktivita poté až na výjimky prudce narůstala. K největší sluneční aktivitě došlo v letech 1940 až 2000 (tzv. Moderní sluneční maximum). Současně se zvýšením sluneční aktivity došlo v pořadí již ke čtvrtému globálnímu oteplování za posledních 4000 let. Toto globální oteplení trvalo až do roku 2005. Poté se planeta Země začala znovu ochlazovat.

graf

Vraťme se ale k našemu záhadnému 24. slunečnímu cyklu a spolu s ním i k vědecké práci klimatologa Davida Archibalda. Zatímco všichni čekali extrémně silnou sluneční aktivitu, on předpovídal opak. Nikdo ho v tu dobu nebral vážně, mezinárodní klimatický panel práci Archibalda doslova ignoroval. A 99 % politiků rovněž. Jak se však čím dál více ukazuje, pravda je na Archibaldově straně. Onen 24. sluneční cyklus totiž vypadá zcela jinak než cykly v předchozích 200 letech – je z nich prozatím nejslabší. Popularita Archibaldovy teorie proto v posledních týdnech závratně stoupá a globální oteplovači se naopak pověstnými zadními vrátky tiše stahují do ústraní.

Součástí Archibaldovy práce jsou následující, pro mnohé šokující, závěry:
• Země se bude ochlazovat a to čím dál rychleji
• Oxid uhličitý (CO2) má zanedbatelný vliv na oteplování planety
• Nárůst množství oxidu uhličitého v atmosféře je prospěšný, neboť se díky němu zvyšuje produkce zemědělství (rostliny oxid uhličitý milují)
• Ideální množství oxidu uhličitého v atmosféře je 1 000 ppm (molekul CO2 na mil. částic). Současné množství CO2 v atmosféře je 390 ppm.

Proti práci Davida Archibalda stojí částečně zmanipulovaná a dnes již zprofanovaná prognóza globálního oteplování pro severní polokouli z dílny „klimatologů“ a pseudo-ekologických organizací včetně klimatického panelu OSN (IPCC). Na základě této globálně oteplovací prognózy se rozdávaly bohaté granty na další výzkum, tvorbu špatně naprogramovaných počítačových klimatických modelů a v poslední době dokonce na jejím lživém základě začaly vznikat protioteplovací zákony.

Oči pro pláč zbudou pouze těm, kdo v boji s globálním oteplováním utratí miliardy dolarů či euro. Budou jim pak chybět peníze na eliminaci případných škod napáchaných globálním ochlazováním, neboť ochlazení planety o jeden stupeň způsobuje několikanásobně větší škody (náklady) než oteplení o jeden stupeň. Při poklesu průměrných teplot o jeden stupeň klesají zemědělské výnosy v mírném až severním pásmu o desítky procent, zároveň dochází k nárůstu spotřeby energie na vytápění atd.

Po pravdě řečeno, na globální ochlazování dnes nejsme připraveni ani psychicky ani energeticky. S touto variantou prostě vůbec nepočítáme. Lidstvo přitom mělo v historii problémy právě s globálním ochlazováním, každé globální oteplování vítalo s otevřenou náručí. Teplo představovalo snadný život a úrodu, zima nesnáze, neúrodu, hladomory a války …

I kdyby 24. sluneční cyklus v průběhu letošního jara nakonec dorazil (což moc pravděpodobně nevypadá), bude se podle všeho jednat o nejslabší sluneční cyklus od roku 1820. Ve vzduchu dokonce visí hrozba opakování Maunderova slunečního minima z let 1645 až 1715, včetně nechvalně proslulé Malé doby ledové. Většina klimatologů se však bojí tuto hypotézu nahlas vyslovit. Jednak nechtějí působit paniku, jednak mnozí z nich stále patří k propagátorům silného globálního oteplování. Nemohou přece změnit názor ze dne na den. Udělají tak postupně, zřejmě až vyčerpají všechny granty na výzkum globálního oteplování …

4 komentáře(ů) Globální oteplování – neprokazatelná hypotéza

  • KG

    trefne 🙂 a kdyby se nahodou potvrdilo ze globalni oteplovani existuje tak ma urcitou vyhodu predchazime tak mensi dobe ledove (btw pokud klimatologove prijdou s nazorem ze se zvysuje teplota a daji priklad nejake mesto tak je to pekna blbost 😀 ve mestech je vyssi teplota trebas z tho ze je vsude beton 🙂 takze asi takhle ) jinak dobry clanek jen tak dal 🙂

  • green

    K tomu „skvelému“ článku pána Zemánka je potrebné povedať, že pán Zemánek je ekonóm a nie vedec zaoberajúci sa klímou. Pán Zemánek prevzal niektoré tvrdenia od pán Archibalda. Tvrdenia pána Archibalda ohľadne vplyvu CO2 na zosilňovanie skleníkového efektu atmosféry sú však nepravdivé. Dá sa to dokázať pomerne jednoducho. Pozrite sa v diskusii k článku pána Zemánka na príspevok z 21.3.2009 nazvaný MODTRAN a Archibaldov podvod.

  • pegu

    to green-je možné,že tvrzení ohledně CO2 je mylné,ale nijak to nevyvrací tvrzení vědců-klimatologů a astronomů,že pokaždé,když bylo minimum slunečních skvrn došlo k ochlazení.Toto je důležité.Nejsem příznivcem Klause ale věřím prastarým záznamům od starověké Číny přes antiku a středověk.Lidé pozorují počasí velmi dlouho a všechny záznamy svědčí o tom,že při minimu skvrn na slunci vždy k ochlazení došlo!Navíc jistý vědec,vulkanolog vypočítal,že množství CO2 a jiných plynů vychrlených sopkami za posledních několik století je tak obrovské,že celý planetární průmysl nemá šanci to dohnat ani za sto let!Tak jaképak plašení se skleníkovým efektem.Když nevznikl od těch sopek,průmysl to nedohoní.A to ten pán počítal jen ty velké výbuchy sopek! I když pralesy ubývají,stále to ještě planeta dokáže srovnat tak aby jsme v pohodě přežili.Ovšem to ochlazení by bylo mnohem větší katastrofou.Následovalo by zdražení všech energií,nedostatek potravin,hladomor,války atd.

  • Dawe

    Jak už nějaký politolog kdysi zmínil, problém globálního oteplování nastolili především politici proto, aby odklonili pozornost od vlastních problémů.
    S Václavem Klausem v dost věcech nesouhlasím, ale tady se trefil – tedy nesnaží se odklánět pozornost od problémů, které je potřeba řešit, ale spíš na ně dát větší důraz. Jak si můžete všimnout, málokterý politik to dělá.
    Co se týče pohybu teplot klimatu, myslím, že se s tím lidstvo dokáže celkem vyrovnat. Války a hladomor jsou, ty nevzniknout oteplováním a ochlazováním, možná se přesunou jen do jiných míst. Jestliže změna někomu uškodí, pak obvykle také někomu pomůže.

Odpovědět na Zrušit publikování

Můžete použít tyto HTML tagy

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>