Rubriky:  

Apple Newton vyráběla od roku 1993 do roku 1998 firma Apple Computer (dnes Apple Inc.). Pro Apple ho nejpravděpodobněji vyráběla firma Sony. Určité je, že byl vyráběn v Japonsku a Sony tehdy vyráběla pro Apple všechny jeho PowerBooky. Apple Newton se ve skutečnosti jmenoval MessagePad, ale nakonec se vžilo označení podle jeho operačního systému, což byl Apple Newton OS. Ten získal jméno podle slavného jablka Isaaca Newtona (Isaac Newton's apple). Původní MessagePad byl založen na RISC procesoru ARM 610 a už tenkrát, před patnácti lety, disponoval tehdy nevídaným rozpoznáváním psaného textu.

Operační systém Newton OS dělal z MessagePadu opravdu skvělého pomocníka, graficky se podobal rannému Palm OS (aby také ne, když společnost Palm Inc. spoluzakládala Donna Dubinsky, bývalá zaměstnankyně Applu) a obsahoval mnoho užitečných aplikací pro psaní poznámek, spravování kontaktů, časového plánování, dále kalkulačku, převodník měn a jednotek, mapy časových pásem a hromadu dalších aplikací. V dalších verzích systému byl dokonce přidán textový editor s možností formátování textu (čili něco jako Pocket Word), tabulkový kalkulátor, webový prohlížeč, e-mailový klient a další programy. Všechny programy, ať už byly přímo od Applu nebo od jiných společností, podporovaly ukládání do formátů tehdy oblíbených počítačových kancelářských programů.

Samotný systém se skládal ze tří vrstev – spodní vrstva (mikrokernel) ovládala zdroje, jako paměť a úlohy. Nad mikrokernelem byl samotný operační systém naprogramovaný v C++, obsahující komunikační vrstvu, rozpoznávání rukou psaného textu a NewtonScript prostředí. Vrchní vrstva se skládala z vestavěných a uživatelem doplněných aplikací, napsaných právě v NewtonScriptu. NewtonScript je objektově orientovaný programovací jazyk, vyvinutý zaměstnancem Applu Walterem Smithem. Programovat ze začátku v NewtonScriptu nebylo nic levného – vývojové prostředí vyšlo programátora na tisíc dolarů, později však Applu došlo, že takhle to nejde a uvolnil vývojové prostředí NewtonScriptu zdarma (tak mě napadá, možná tady bude paralela s iPhone a jeho OS a Apple se zjevně z historie nepoučil).


Data byla v systému uchovávána v objektově orientovaných databázích, známých jako soups. Ty byly tehdy revoluční, protože k nim mohli přistupovat nejen jakékoliv programy, ale dokonce pomocí cross-soup mohly aplikace přistupovat k datům v databázi, uložených v jiném programu, takže např. kalendář mohl přistupovat ke kontaktům z adresáře, poznámky z notepadu mohly být konvertovány na připomínky apod. Data navíc mohla být synchronizována s různými platformami, mezi nimiž nechyběly Windows 95 a novější, Unixové systémy, Amiga OS a pochopitelně Apple Macintosh.

Přečtěte si celý článek vč. harwarové konfigurace a jiných zajímavostí >>